Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

OTÁZKY

11. 12. 2002
0
0
1146
Autor
Želvička

 

Jsou cesty, které nekončí a kterými chci jít,

jsou sliby co mi nestačí a přece je chci mít..

Je láska která bolí a láska která léčí...

a mé srdce teď miluje a potřebuje péči.

Jsou slova která zrańují a pohledy co pálí,

já v srdci mám teď krásné sny, které se mi zdály...

Však sny co duši vyléčí každou noc jen na chvíli,

s ranním svitem rozplynou se jak vzduchové bubliny.

Jsou tu krásné vzpomínky co dávají mi pocit,

že můj život žiju jen pro ty probdělé noci....

V té noci čekám anděla co vyléčí mou duši,

a vezme mi ty vzpomínky co mě stále mučí.

Chci aby mě zbavil lásky a také hloupé naděje....

a chci odpovědi na otázky..jak to vlastně všechno je?


Jen_Lípa
11. 12. 2002
Dát tip
zkus jiný rým než sdružený a rozčlenit sloky. Ale hezké

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru