Mikrosvět

Mikrosvět

Padá na mě únava, víčka se mi klíží

Pomaličku, potichounku sny se ke mě blíží

V hlavě se mi rodí slova

tam a zpátky zas a znova

opakují se a mizí

myšlenky třídí, mozek ulízí

Odpočívám a můj mikrosvět pod víčky

nemá žádné dveře, nepaují žádné klíčky

Oko, jako okno do duše

Má zavřené

a mé sny, vášně a touhy

totálně splašené

Můj mikrosvět se rozprostírá

hluboko v podvědomí

a působí a nevidírá

neoblomné svědomí

A jsem to já

stejně jako ty

Stejně jako překážky

jako zahrady přes ploty

A co se tam skrývá

to jen v mysli mé bývá

Posouvá se výš a výš

Chceš to vědět?

Chceš to znát?

To se nikdy nedozvíš:)