louceni se svetem

Probouzím se do tmy tmoucí,
všude kolem černí brouci,
V noci připluli vojska temnoty,
lidi si střeží všechny své klenoty,
nemaj potuchy s kým maj tu čest,
pánem zla si nechávaj mysl vést.
Nevědí koho nazývají nepřítelem,
brání se, svým rozumem i svým tělem,
modlitby a svěcenou vodu užívají,
křik a pláč se z dále ozívají.

Louč slunce proniká skrze mraky,
lidské oko spatří temné draky,
kteří kropí lidi světlem rudožlutým,
lidé umírají, způsobem zlehka krutým.
Končí životy mladých, starých, vlastně všech,
takovou smrt neviděli ani ve zlých snech.
Osudný den se pomalu blíži k poledni,

všechno se řítí k zemi, i domy poslední.
Poslední hodina tohoto světa,
poslední slova, poslední věta.