Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta
04. 01. 2003
1
0
1118
Autor
Osirie
Společnou cestou jsme šli až ruce mrazem prokřehly
ale ani mráz nespálil srdce jednoho z nás
všude kde tvé cesty vedou mé myšlenky s tebou jdou
začneš-li klopýtat, nenechám tě upadat.
Zvednu tě, pohladím a tiše poprosím
neber mi sílu, vrať mě víru
láska vždy vítězí když síla odchází
neotáčej se, vzpříma hleď, prosím,
k srdci nás veď, tam dojít musíme,
my svá slova splníme.
Srdce drahokam na zemi padený
zvedá pocestný znavený,
do ruky srdce vzal - jako by pookřál
to on je té bitvy král.
jmenuje se to cesta...a ta podpora na ni, mluvi i za tu trvalou lasku...tak to vidim ja..doufam, ze spravne..takze kritika pozitivni....:-)))
vis jaky je rozdil v lasce a zamilovanosti? Premyslej, treba na to i prijdes
tak hlupčí kritiku? Poslední strofa tam vůbec nepatří. Druhá je slepena z frází. První je moc patetická a bez těch dvou krátká. :)
Píše o tom plno lidí, tak se nezlob, že na to už reaguji takhle. Ale když to čteš stokrát, otráví to. Zkus vymyslet lepší způsob, nebo si zvol jiné téma - následovat srdce vždy neznamená dobře tvořit :)