Procházka zimní krajinou
Vítr stopy tvých kroků, sněhem zavál
noc oblékla cestu do tmavého pláště
oblohaho hvězdami ozdobila.
Uniklo teplo z krbu
Loučení
Ve zbytkách oparu letního rána podzim se rychle bliží
na krku z chladu šál, na prahu stojí, nikdo ho nepozval
sluneční brána žár rychle ztrácí,
otočím klíčem, jdu dál. žluté listí mé šaty zdobí
On a Ona
Už je to hodně dávno co se potkali on a ona. Potkali se, pozdravili a šli zase dál. Až jednoho dne se zastavili a začali si povídat. Už ani nevím o čem to bylo ale rozcházeli se s přáním zase se brzy setkat.
Pro Petra
Sedí na hvězdy kouká
hrudník se prudce zvedá
když vlna bolesti
srdíčko bourá
Mit křídla...
Mám křídla jako kormorán,
přelétnu celý oceán,
přelétnu hory byď mě srdce bolí,
poletím dolinou
Noční vánek
Byl to jen pocit který hladil mě.
Přelétl ramena, políbil na líce,
pomalu zmizel, nevím kam
a tak se ptám:
Nenávist
Povídám, seber se a běž. Neříkej nic.
Stejně by to byla lež.
O lásce a milování snít.
Prvni sněženka
Veverko, zajíčku, ježečku,
pojďte honem sem,
první sněženka opouští zmrzlou zem,
hlavičkou zemi už proráží
Jízda nočním městem
Projíždím nočním městem, pomalu jak to jen jde,
koukám, jak každé okno od noci tmu už kupuje.
Pak všechny lampy rychle světla rozsvítí,
jak krásně se záře městem rozšíří.
Čekání na jaro
Sluníčko, no tak, vylez už z komůrky ven,
vytáhni první pupínek, sněžence lupínek
ze země ven ať konečně roztaje celá zem.
Na trávě střípek se blýská,
Cesta
Společnou cestou jsme šli až ruce mrazem prokřehly
ale ani mráz nespálil srdce jednoho z nás
všude kde tvé cesty vedou mé myšlenky s tebou jdou
začneš-li klopýtat, nenechám tě upadat.
Co je to láska?
Pověz mi živote co krásnější než láska je.
Na špičkách baletky střevíčků
přichází k srdíčku, hladí a konejší,
zraní jak břitva nejostřejší.
Noc
Přicházíš za mnoukaždý den, každou noc,
bez pozvání, bez klepání,
otvíráš vrátka nepoznání.
Zakryváš chladná ramena, líbáš do vlasů,
Slíbený příběh
Bylo to jednoho pozdního podzimního rána.
Spala jsem na chaloupce. Je tam moc krásně. V létě poslouchám v tichu kuňkání žab, šumění potůčku a tma by se tam dala večer krájet nožem.
Večer u krbu
Na římse u krbu
obrázek od tebe stojí,
prach na něj sedá
a tvář se do ztracena halí.
Ztracená láska
Hledám tě všude. v tramvaji, ve vlaku
na cestě k domovu, v lese i na louce
ve hvězdách nejvíce.
Smutná a znavená, skláním tvář
Cesta do pohádky
Zavři oči a nech se vézt
do míst kde všechny cesty končí
kde se řeka v moře mění
a slunce zlaté slzy roní
Vzpomínky
Poslední sřípky vzpomínek
házím do vln oceánu a smutně
se za nimi dívám, jak je voda
odnáší někam, kde je nikdo
První sněhové vločky
Odchází slunce zář
a dny se kratší zdají,
stromy své vršky pokorně
k zemi sklání.
Klíček k lásce
Kniha lásky má zámek a v něm je zlatý klíč,
než se otočíš, bude pryč.
Neotálej a odmykej,
za láskou pospíchej,
z lásky k tobě
Byla jsem u tebe když jsi spal
a dívala se na tvoji tvář.
Jak krásná byla její zář.
Já nejsem lhář.
jen pro tebe
odešel, uhasly hvězdy, mrak zakryl jejich zář a
větru dává apanáž,
duj, duj atˇ se vírem všechno točí,
atˇ pláčou její oči.