Jak to doopravdy je!

Plaveš či spíš?

Jsi v ráji nebo jen o něm sníš?

Jsi v obětí warana, nebo je ti samota milenkou?

Oč jsme my lepší než ostatní?

Je ti zima, či teplo?

Snáší nás svět? Či lidé jsou nám cizí?

Tak mi lidi poraďte co je dobré a co špatné. Vím to já?

Víš to snad TY? Ví to někdo?

Člověk se utápí v samotě.

Temné a ledové.

I soucitné.

Ona pomůže, kde ostatní zklamali.

Neodporuje a ve všem ti věří.

Co s námi bude?!

Je někdo na světě, co ještě opravdu miluje?

Je temná noc a kouř z komínů se valí.

Měsíční třpyt se země dotýká.

Vůně lesních bylin do chřípí mi vniká.

A stín stromů mě halí.

Nad stromy hvězdy se smějou.

A pod stromy lišky ti daj dobrou noc.

Když pak sleduješ stín co uniká tvému zraku,

Co uniká tvému srdci.

Když se pozorně zaposloucháš,

Uslyšíš jak dívka slastně vzdychá.

To ještě netuší, že její milý ji hned pak opustí.

Proč to tak je?

Vždyť zakázané ovoce, nejvíc chutná.

Ovšem v této chvíli jsou oba na vrcholu blaha.

Ona je krásná, a věří na lásku.

Čeká ji zklamání, nebo se dočká?

(Jako husa klasu?)

Je tma a já čekám sám.

Doufám, že na mýtinu za mnou milá přijde.

Ona mýtina, jak mystika sama.

Měsíc jen září.

Čerstvý vzduch provoněný senem.

Tvé myšlenky se toulají světem, nekonečným….