prodejná

Naštěstí to není o mém citu ač je to psáno v první osobě

Doteky těl, jak energie protéká. Všude jen láska, prostý cit pro člověka všude jen ty a já a naše touha noc rychle utekla, ač zdála se dlouhá poslední polibek, a hezké ráno láska už dochází - dnes vyprodáno. Ta křídla stokrát zlámaná ta dobrota jež káraná v nespokojenosti, jež z nitra vychází, ve smrti, jež život provází, prožívat stovky malých epizod zaplašit city, jež nejsou vhod. Ve večerních šatech, v pravé poledne a týrat slepé oko, jež sotva prohlédne, byť hřeby v dlaních pálily, bolely a dřely, my na lásku či dobrotu, jsme dávno zapoměli, jen kousek lásky milosti, schováme pro sebe, za krutosti na druhé chcem dojíti nebe. Snad vše je dneska na prodej, včetně naší duší, tak vydražuj a nabízej, a kupuj co ti sluší odklepnuto, a je tvůj či tvá, tak člověk sám se denně prodává Bez citu, bez lásky, bez majetku, věna každý z nás je naprodej, otázkou je cena. Snad příliš přísný jsem a možná se mýlím snad žízní jsem vysušen a vedrem šílím, Však omyl ač připuštěn nastane tady stěží, vždyť víno dnes tu popíjím, a venku stále sněží...

---