Zima

V korunách stromů prohání se vítr.
Ptáci sedí kdesi v křoví mrznou a povídají si jak se těší na jaro.

Paní zima nás přivítala kousky zmrzlých kapek.
Jako vločky padají ze šedivého nebe a dál už nic.

Peřina je celá bílá, sněhu je až po kolena.
A ta zima, mraz až praská.

Jenom OHEŇ nebo láska může prohřát naše duše.

Zvěr je dávno schovaná ta vyhlídla si zimoviště.

Sníh, už čekáme sníh, jako příslib této zimy máme jenom uplakané nebe.

Šedivé a nevlídné snad mraky které andělé houfují aby pak skákáním po nich na vánoce přichystali sněhovou nadílku a ta děravá peřina zacelila svoje rány.

Už aby tak padal sníh...

Ruce studené teplý čaj má rozehřát a co je lepší než podání ruky jen tak z radosti, že potkali jsme se s přítelem.

Ti odvážnější se můžou obejmout, ale to pak i kapka slzy může ukápnout a když utrhne se s tváře jako krystalka ledu padá na zem.

A rozbije se o beton.

Křup a jsme v tom. Snad už přijde zima ...

Duchna je teď děravá a kluci co už připravují saně už se chystaj až vyrazí do kopců aby na nich zažili ten pocit ošlehané tváře z rychlosti a studeného větru.

Krásná je zima ...

Nevlídná však ne tolik, i když může cizinci se zdát, že má se zavřít doma u kamen a hřát se.

Ale proč když venku je taky tolik krásy, mrazík tvoří obal stromu a ten bílý poprašek pak po rozbřesku padá dolů jako spousta hvězdiček.

A možná jsem se tu zmiňoval o panu větru ten strašný vládce má všude volnou ruku, listy stromy nezdobí, mezi větvemi se tedy volně prohání.

Už viděli jste bouřku zimní kdy blesky ozařovaly tu bílou krajinu? Že né o hodně jste přišli. Jako usměv krásné ženy ...

S těmi slovy končí jeden co chtěl aby s loučí stoupalo světlo až ke hvězdám ; ))

---