Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNETYPICKÁ NÁVŠTĚVA SPORTOVNÍHO CENTRA
Autor
fungus2
Jednoho dne mi neuniklo, že na sídlišti je otevřeno sportovně zábavní centrum. Nedalo mi to a hodlal jsem ho navštívit. Vstupné nebylo zrovna moc levné, a tak mou snahou bylo proniknout bez placení. V převlečení za dobrovolného hasiče, který jde zkontrolovat protipožární systém se mi to nepovedlo, protože uniforma zapůjčená v půjčovně kostýmů byla aktuální někdy v 19. století a já byl vyhozen s tím, že tady není žádný maškarní bál.
Neodradilo mě to. Mou pozornost upoutal větrací systém. Po zdárném odstranění mřížky od ústí větrání jsem vnikl do větracího systému. Poněkud v něm začalo sice protahovat, ale na konec má snaha byla korunována úspěchem. Po vykopnutí další mřížky se mi podařilo seskočit. Místo dopadu bylo poněkud zvláštní. Seděl jsem na muži, který seděl nebo spíše v tu chvíli byl zaražen v záchodové míse a dost užasle na mě hleděl.
„Dobrý den. Já se omlouvám, ale já si vás všiml až zrovna teď.“ Řekl jsem mu.
„Okamžitě ze mě slezte!“ Rozkřikl se.
„To bych měl. Asi ruplo pod vámi prkénko.“
Začal do mě bušit a já z něj proto rychle slezl. Muž byl viditelně zapadnutý v záchodě a všelijakými pohyby se snažil vymanit. Poté mi dost nadával a já raději opustil kabinu. Při chůzi ke dveřím z WC mé pozornosti neunikl kapající vodovod nad jedním umyvadlem. A tak jsem hned počal oba kohoutky utahovat. Voda kapala dále. Bylo mi to divné. Během této manipulace se ozvalo prudké spláchnutí a řev. Pak, po několika ranách, ve dveřích kabinky stanul poněkud mokrý a dost naštvaný muž.
„No vida, už jste se dostal ven.“
„Ty parchante!“ Vykřikl. Já se hned dal na útěk a přitom mi zůstal vodovod v rukách a ze zdi vytriskl prudce proud vody, který jej zasáhl. Po vyběhnutí z místnosti jsem narazil na dalšího muže a on náhle svíral v rukách to, co jsem urval.
„To víte, je tam nějaký naštvaný pán a tohle je následek!“ Znělo mé vysvětlení při pokračujícím úprku.
Já se zastavil až v místnosti, kde se hrál ping-pong. Hned jsem se ocitl u stolu a zapojil se do hry.
„Co blbnete?! Takhle ten míček zničíte!“ Řekl mi protihráč poté, co se několikrát míček od mé pálky odrazil a velkou rychlostí narazil do stěny.
„To je fakt. Mám sebou tenisák.“ Zněla má odpověď. Muž na opačném konci stolu zbledl v obličeji. A měl důvod. Mnou odpálený tenisák neráčil dopadnout ani na plochu stolu a rovnou jej zasáhl do hlavy. Sotva se skácel na podlahu, tenisák zasáhl dalšího hrajícího u vedlejšího stolu a pak si to namířil do jedné ze skleněných lamp zavěšených u stropu. Rána to byla veliká. V místnosti náhle nikdo nehrál. A já se raději diskrétně vzdálil poté, co se lampa přemístila od stropu dolů.
Mou pozornost pak upoutala kulečníková místnost. Vmísil jsem se do začínající hry u jednoho stolu. Hráči nebyli očividně nadšení. Já se však chtěl ukázat, jenže se mi to moc nepovedlo. Konec mého tága se ocitl v ústech jednoho z přítomných a protože on kouřil, tak náhle začal sípavě běhat sem a tam a kouř se mu valil i nosem. Já si pak šťouchnul do jedné koule, ale asi moc. Vylétla mimo stůl. Chtěl jsem to napravit u další. Vylétlo jich náhle několik. Pár kolem stojících hráčů na nich uklouzlo. Poté nastalo menší pozdvižení, během kterého se mi koncem tága podařilo v místnosti omylem zasáhnout vypínač a zhasnout. A tak jsem raději změnil místnost.
V té další místnosti se koulely kuželky. Hned mě to zaujalo. Brzo se mi v rukách ocitla koule. Rozeběhnutí bylo dobré, ale při rozmáchnutí mi koule poněkud vylétla a to někam za mě. Pak následovala velká rána a řinkot skla. Při pohledu na bar mi byla jasná příčina rámusu. Do místnosti ve stejný okamžik vtrhlo dost rozčílených lidí a hned ukazovali na mne.
„To víte, já byl na sport vždy levý jako turecká šavle.“ Řekl jsem jim a bylo mou snahou se vzdálit. Pak následoval běh, při kterém se mi do cesty postavil zavěšený hasící přístroj. Já ho zaregistroval až po nárazu do něho a dopadnutí na podlahu. Nějak se spustil a stříkal pěnu. Ti co za mnou běželi, náhle měli obsah hasicího přístroje na sobě. Ještě více je to naštvalo a já pokračoval v útěku, přičemž televiznímu štábu, který přijel nafilmovat sportovní centrum, se naskytla zvláštní podívaná. Nezaváhali a natočili to.