Hradčanská

Teskný ševel větru
vypráví o prázdnotě
v lidských stopách
v hlase dětí
běžících po schodech

To jen rudý nápis
v žluté úzkosti
může za osamělost
uspěchaných cest
za šedivé ticho
vestibulu

Ještě ne,
ještě jsme nezapomněli
Zlámaná snůška železa
a zamčeného světla
tiskne další lístek

Okolní stánky dál
nabízejí bolest světa
Kulaté nic
za úsměv prodavače
příjemně hřeje v dlani

Podivný nezvyk
tam hluboko
uvnitř
náhle vzkřikne

Třeba příště
už najdeš
známé křižovatky