Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKde berou medici orgány pro pitvu? No přeci z lásky nešťastné.
Autor
UchoVoko
Ať je venku sníh, či bláto,
Ty jsi moje zlato.
Ne, zlato radši ne.
zlato je příliš studené.
Ty však naopak si vřelá,
a každá chvilka s Tebou skvělá.
Když Tě mám vedle sebe,
pokořil bych každého nepřítele.
Ze Slunce Měsíc, z hor údolí,
sestavit nejsložitější soukolí,
jednorožce postavit na nohy.
To mi jen láska k Tobě dovolí.
Ač živá voda všechno léčí,
dám jí moře za Tvé oči.
Po světě křížem krážem bos,
nikde nenaleznu roztomilejší nos.
Tvá ústa jsou jak rybička,
přežvykující kus těstíčka.
Každý, kdo Tě kráčet zřel,
chodníkem Ti býti chtěl.
Hustojemné vlásky máš,
melírem si to nepokaz.
Jestliže Tě kdosi vidí spát,
vydrží u Tvého lože týdny stát.
Pro Tvé malé prstíky,
skočit do komína fabriky.
Vylézt z něj jak černoušek,
a zrubat hejno rasistek.
A potom třeba medvědu,
zazpívati koledu,
když Ti to k úsměvu postačí,
až mě medvěd posvačí.
Lepší zhynout žízní,
nežli věčnou trýzní,
že mne pořád odmítáš
a na jiného myslíváš.
Jestli mne teď odmítneš,
podepsala´s rozsudek.
Moje srdce nacucané,
přestane mi říkat pane.
Přijde o důvod tepat,
„Medici, začněte kuchat!!!"