Strach

Je temná noc, já vstávám s nechutí,

Ale mé lásky moc, ta už mě donutí,

Donutí obléknout, donutí vyrazit,

A šero z městských lamp

můj strach jen prohloubí.

Nemyslím na něj, mám málo času,

Autobus dálkový zhltne mě v chvatu.

Na cestě za tebou,teď koukám z okýnka,

Co náhle nevidím-mé oči plné slz,

Když do nás vráží další autobus.

Strach v očích, hlavu v obvazech,

Už tvou tvář nespatřím v mých snech.

Teď už tě neznám, muži vzdálený,

Tvou velkou láskou ke mně jsi ztrápený,

Když já tě nepoznám.

Na hony vzdáleny jsou mé myšlenky,

neznám já jméno tvé, jen pocit strachu

ve mně šíří se,že ztrácím něco,

co nemá hranice,

 a tím je láska tvá,kterou já nechápu,

odejdi člověče,pryč z mého dosahu.

Umírat v náručí cizího člověka,

Nechápat slzy, jimiž mne kropí,

Nezmenší strach-umírám sama,