Z mojí mysli II

Schoulený ve klubíčku na posteli. Sám sebe objímající.
Všude jen klavírní stesk. Do široka otevřené
smutné oči. - Pláčou.

Celá jedna ospalá noc. Zvracel a ráno pětkrát neudržel stolici.
Bylo mi ho líto? Ne, nebylo. Pohled na člověka, který
neovládne svoje základní funkce je žalostný. Neznám nic
horšího.

Snaha o změnu stravovacích stereotypů. Snaha něco uvařit.
Proč jen musím jíst. Proč příjmat potravu. Žil bych ze
vzduchu a ze slunce, kdyby to šlo. Snaha, která nevyšla.
Jídlo bylo nepoživatelné. Až na ty olivy, ty jediné měly chuť.
Jejich chuť mi přišla vhodná. Slané a trpké.

Zítra mě čeká poslední zápočet. Vůbec se mi k tomu hnusákovi
nechce. Napsat písemku, a pak čekat věky do doby, než vás
pustí na kobereček. Je to zdegenerovanej zmrd. Naprosto
ho nesnáším. Jak se všech, úplně každýho, třeba 150 lidí,
pokáždé ptá na to odkud dotyčný je. Řeknu mu že jsem z Marsu!
Úplně z těch ženskejch zakrněl. Za to můžou ty rize
feminní obory. Když jsem se dozvěděl, co jim při zkoušce
dělá, skoro jsem se pozvracel. Pro takovýhle lidi
ani nemám dost slov - dost odporných slov. Henry to
napsal přesně. Ustřelil bych mu koule. Čurákovi!
Naplňuje mě to hnusem ještě více, než pozvracenej a
posranej kolega. Ten neovládl tělo. Ale to hnusný
oplzlý prase neovládá svoji mysl. Studentky se ho
bojí, ty šerednější více. Ty pohledné méně. Bojí
se méně o známky, ale více o některé partie svých
těl. Vždycky se najde dost prvaček, které mu nalítnou
na ten trik s upuštěnou propiskou...

Chvilku jsem uvažoval o tom, že jsem feminista.
Dooravdy. Stál jsem na jejich straně. Vlastně
dodnes nemám nic proti rovnosti pohlaví.
Jen jsem přišel na jednu věc: čím větší feministka,
tím míň je schopná chovat se k muži jako k člověku.

Asi před půl rokem mi moje první a mám takový dojem, že
poslední láska řekla, že něco jako láska neexistuje.
Prý existuje jen přátelství a zbožňování. Naprosto
s tím nesouhlasím. Řekl jsem jí, že láska může být
vyšší formou přátelství.
Nyní jsem dospěl do stavu, ve kterém si myslím, že
něco jako přátelství neexistuje!

Moje Rudá družka mi dnes opět přímo řekla, že se
mnou chce souložit. Naprosto mi vyhovuje, vlastně
je to to, co se mi na ní líbí nejvíce, že říká věci
na rovinu. Mám rád lidi, kteří umí říct co chtějí.
Jenže spát se mi s ní nechce...mám rád lidi, kteří
umí říkat ne.

Dostál jsem svému několik let starému předsevzetí.
Začínám být asexuální. Zbavuji se veškerých
fyzických rozkoší, protože mi už nic nepřinášejí.
Stávám se stínem. Jen nevím, proč z toho nemám radost...

Ve jménu boha, ďábla i ducha svatého KÁMEN.