Na cestě

To probuzení

                bylo krátké a dojemné.

Jako obejmout svět

   a najít cestu skrze vše,

skrze tebe

   a všechny cesty v poušti,

                        v karavaně snů.

To probuzení

                držím v dlaních,

jako bych se bál, že zmizí.

Jako bych se bál umřít

                ve zlatých polích.

 

Uprostřed plynutí času

   někdo vykřičel jména,

      aby našel svůj klid.

Tebe i mě

a s námi ty další

                    co nenašli.

Pak se zasmál a utekl.

Z hrdosti a pokušení

                míříme vzhůru.

A pak padáme

   s pochybami o své dokonalosti

                                   o své marnosti.

Ze slz stvořené

                království věčnosti,

                                někdo zatratil.

Hledej, hledej hledači.

Kdo ti napoví ,

kdo ti odpoví

na ty věčné otázky,

   když před sebou utíkáš.

V přítomnosti

   starých dobrých časů

                            mě vítáš.

A pak usínáš

   uprostřed zlatých lánů,

         na cestě někam vpřed.

 

Usměj se,

to probuzení

                je krátké a dojemné.

Držíš ho v dlaních,

   jako odpověď skrze čas,

                         jako poselství.

A najednou vše utichá.

A ty máš strach,

                že navždy zmizí.

---