Psíček

Jdouc tam, kde trýzeň duši sžírá,

vidět tam psy a kotce,

které jsou jak promočená díra.

Žár vidět, když v kolečku se točí

a hledět, jak prach jim ulpěl na obočí.

Hledat a přehlížet a čas výběru dát,

hledat a nacházet,

touhou svou se ubírat.

Vidět, jak ženou se sami za ocasem,

vědět, že neví, že tu stojím,

že tu já jsem.

Přišla jsem k nim si pro život,

přišla jsem k nim si pro naději.

Já vyplula teď ze svých vod

a vidím jak stádo psů se rojí.

Je jich tu hafo,

jsou jich tu mraky.

Je mi jich líto,

však sebe je mi líto taky.

Já hledám nitku života,

svou vinou jsem ji ztatila.

Já chci ji najít, chci se chytit,

já chci ji najít zaživa.

Snad proto jdu dnes do kotce,

vybrat si psa jen sama sobě,

ať můžu já mu časem stát

na jeho malinkém psím hrobě.

Laskat ho ve svých přestavách,

přemýšlet si tak o životě,

hledat vše co jsem prožila,

vidět to, jak opět miluju Tě.

Pejsku.