Sluníčko zapadá

Sluníčko zapadá

Sluníčko zapadá za Radegast,

štamgastů je víc a víc jak vždycky v této době.

Zdalipak příjde ten jeden štamgast, co na něj tajně čekáš?

Příjde on příjde, ne však kvůli tobě.

Tak pročpak ještě vzdycháš pro jeho krásný oči,

když za tebou se beztak nikdy neotočí?

Tak pročpak ještě vzdycháš pro jeho krásný vlasy?

Ty je hladit nebudeš.

Že máš dosud naději? Ale kdež.

Nečekej, že příjdou lepší časy.

Měsíček vychází nad Markýze,

pořád máš pocit, že ho miluješ?

Víš, je v tom jedna svízel.

Ráda se ty ukájíš představou krásných chvil

a skrumáž v duši boláků

sny hojí s chutí burčáku.

Však pro něj chlastat s Maršálkem má větší sexappeal.

Zoufalou touhou tu marně nyješ,

v zimě se burčáku nenapiješ.

Tak běž.

Svoboda nad zlato,

vyser už se na to.

Hvězdičky svítí před Irskou hospodu.

Zase na něj myslíš a nedbáš mojí rady.

Tam nosej pivo děvčata, co maj jinší vnady.

Co naděláš? Kdybys byla sebevětší kráska,

nejsi, holka, malá tmavovláska.

Tak tam nelez, nemáš ani na vodu!

Ať chlastaj! Ty chceš s nima jít,

svou duši znavenou

zas v lihu jednou utopit,

však sami pudou pít

a tebe nevemou.

Nežaluj! Nezměníš, co je dáno.

A nesnaž se stůj co stůj.

Jdi dneska domů spát.

Jen oni smějí přivítat

u Kraba nové ráno.