Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O harmonikáři.

07. 02. 2003
3
0
1436
Autor
kminnek

Za oknem stojí dívka nádherná
nikdo ji nemá rád je švadlena
tak jen smutně se z okna dívá
svou písen z mládí sama zpívá
dívá se z okna jak ten sníh taje
přišlo jaro do tohoto kraje
na ulici slepý harmonikář hraje
poslepu mýchá si hrnek horkého čaje.

 

Už skoro je bílý jeho vlas
každý den poslouchá dívka ten hlas
své písně si zpívá od rána i zvečera
od raní mlhy oběd skoro i za šera
sedí tu za mlhy za slunce i v dešti
každý den se musí s harmonikou nésti
tak sedí tu sám zpívá a lidi chodí
nějakou korunu mu do klobouku hodí.

 

A tak když někdy vítr silně vlaje
sama mu nese hrnek silného čaje
rádá se z okna na harmonikáře dívá
přes den si jeho písně sama zpívá
z okna se dívá jak ptáci kolem letí
kolem harmonikáře je vždy spousta dětí
sama také vzpomíná kdy byla ještě dítě
mamince jak musela držet na rukou nitě.

 

Tak to jde každý den rychle utíká
nastane večer jeho hůl v dálce netuká
v jejím srdci je zrovna tísen
tak zpívá si svou starou písen
před ní jen krabice plná těch nití
čeká ji do noci spouta a hodně šití
odbíjí půlnoc hodiny pendlové
pomalu usíná šaty má již hotové.

 

Zdá se jí o muži co bral harmoniku a ranec
byla malá kdy tak odešel její otec
to bylo naposled co na harmoniku hrávala
tu noc co odcházel tak sama mu mávala
odcházel do noci v ruce heligonku
sama zůstala s maminkou v tom tichém domku
pak k nim začlo chodit plno cizích lidí
do své komůrky si večer odnášela šití.

 

A dnes ráno má volno celý den
prochází ulicí harmonikáři přeje hezký den
jde z nákupu v tašce samé barevné nitě
zastaví se a slyší písen co znala jak dítě
tu písen ji malé její otec hrál
pak ji peřinou přikryl a polibek jí dal
stojí a poslouchá znova a znova
po chvilce oba zpívají k té písni slova.

 

Tak ten harmonikář je její otec
stále se ptala kde jemu by byl konec
celou tu dobu co vítr prach z parepetu vál
on pod jejím oknem nádherné písně hrál
ted už nebude spát v chatrči starého lomu
dnes večer si jej odvede do svého domu
on si tu zatím hrál pár svých starých not
byl celou dobu vedle ní po celý její život.


Připomíná mi to Kytici, jsi dobrý pisatel!

Sunflower
19. 02. 2003
Dát tip
pěkné, akorát míchá se píše s měkým i a ještě taky nechápu,jak může hrát a míchat si u toho čaj, ale jinak dobrý.

katugiro
16. 02. 2003
Dát tip
je to spíše epická báseň, řekl bych průměrná...

Jeanne
14. 02. 2003
Dát tip
nenapravitelný romantik, která je ta šťastná? *

Lihomerka
08. 02. 2003
Dát tip
pekne, i tematicky to stoji za precteni....:o] *

UchoVoko
07. 02. 2003
Dát tip
Pěkné:-) jen bych možná v 4. sloce nahradil spousta a hodně třeba ...spousta a spousta šití ale já nemám hudební sluch, takže to klidně hoˇˇd za hlavu:-)

UchoVoko
07. 02. 2003
Dát tip
Asi je období otcůeď hodně myslím na svého tátu. Tuhle jsem se na něj dozvěděl jednu informaci z jeho dětství a nějak teprv až teď, jako kdybych se na něj díval jako na otce. Před tím to byl jen živitel, ale teď je pro mě vzor.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru