Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePotom. Až...
Autor
Naso
možno preto, že dnes (pondelok, keď vkladám tento sonet) mám už 34 a nemladnem a možno len preto, že som sem už dávno nič neposlal...
Aj ručičky hodín mi prídu kondolovať
až moja mladosť definitívne povie zbohom
telu, ktoré sa nenaučilo od olova
tvárnosti. Telu, ktoré si nedávalo pohov
Vráska si k vráske sadá – povie mi zrkadlo
Nemý svedok. Vždy tak preukrutne úprimné
Uši, čo už zabudli na zvuk detských hrkálok
aj oči, obrazmi sveta unavené, sú pri mne
Sprevádzajú ma rokmi – verní ako tiene
moji súputníci. Svedkovia toľkých premien
Spolu so srdcom, čo bije tak zúrivo mladé
keď na sever tiahne telo, ono chce na juh
Aj ručičky hodín mi potom pritakajú
že nestarnem. Že len na rokoch priberá nádej