Trojhlas duše

Jsem lístek javoru co ve spod už nenesu.

Jsem člověk ve sporu, co nesnesu.

Jsem trojlístek duše, která sama si už nepomůže.

Mám strach v nelidský tvar a proto se dávám raděj v cval.

Nikdy po mě neskončí jen to operační tajemství.

Co si člověk prodělá má smysl jen když se z toho "podělá".

Dnes vskutku sen mám stát se ... A co dál ?

Jen ve tmě se tvářím, hýbu rukama, nohama, ale nejsem svůj.

Proto jen nezapomeň kdo je svůj a tvůj !