Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLetní ukolébavka
05. 05. 2000
2
0
1046
Autor
havran
Rudý oblak se pozvolna ztrácí
V právě se budícím večeru.
Schylovalo se k překrásné noci,
Z krajiny pomalu mizí rudý nádech
Zaviněný prchajícím sluncem před přibližujícím se večerem.
Němé myšlenky v letním snu
Ve stínu noci vznášejí se,
Mraky nademnou víří tmu,
Malý plamínek rozhoří se,
Dým z ohně řítí se do nebe,
Ten ohnivý žár proniká do tebe…
Pojď se mnou žít můj letní sen,
Jenž protančíme spolu jen..
Pod nebem plným hvězd,
Poplujem spolu oblohou
Nad střechami spících měst
Blankytně modrou smutnou tmou…
3/5+T
nevím proč ale ani jsem ten rým nějak nevnímal. D¨ílko je hezké, připomíná mi ty mé, které jsem kdysi psával...
nojo, to znám, básnička se mi líbí, jen bych ji nechala neveršovanou, takhle to působí moc násilně
... Lyryk začíná provádět věci, za které bychom mu měli být vděční ... a mě vynechává ... A báseň ? .... citlivé a krásné vyznání touhy ... Díky !
První dva verše jsou nápad, opravdu dobrá původní metafora, která svým dalším rozepsáním ztrácí na intenzitě. To popisné trojverší vyvádí z rytmu, který by právě ukolébavka měla mít ve vínku. Zpěvnost není úplně hladká, protože rytmus slabik není striktně dodržen. Použité rýmy mají kolísavou úroveň, „v letním snu – víří tmu“ je spíš asonancí – dozvukem rýmu, než pravým rýmem; „do nebe – do tebe“ je již vyloženě otřelý rým, ostatní rýmy jsou snesitelné s výjimkou „vznášejí se – rozhoří se“. Ještě zdařilý je obraz „mraky..víří tmu“ ostatní odposlechy z táborových písní svědčí o původní inspiraci večera u ohně. Takovou báseň bych do soutěží nebo časopisů nedoporučil posílat.