Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLoviště bílého sněhu
22. 02. 2003
1
0
1125
Autor
Téčko
Že by mě pro změnu navštívila deprese? Jestli ano, tak se omlouvám za vznášení smutku. Snad mi mé múzy odpustí i to.
Odchod do lovišť bílého sněhu,
překapávám v rukách,
po kapkách
něhu.
Odchod do lovišť vlastní lítosti,
proč zima nekončí?,
sníh vzápětí mě promočí,
svým snem až na kost.
Pusu na Tvé vlásky ještě v duchu,
zavírám oči,
na řasách pára
zamrzá.
A na ledu dítě sebou praštilo.
Zolo: Něco mi říká, že tím dítětem o led praštil naschvál, že měl depresi...
Téčko: Doufám, že se pletu!
S tim dítětem po vážnějším zamyšlení, se mi to zdá dobré. Jsme jako děti, když se učíme lásce (učíme s bruslit) a nějaké nedorozumění může zapříčinit to, že jako to dítě na ledu sebou praštíme, ... Pěkné, pěkné, ...