Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seživot
25. 02. 2003
4
0
895
Autor
Petruska
Jak sobecký je pohled očí,
jež všechnu krásu zřenou,
vztahuje na vnější svět.
Život přeci začíná i končí,
tou pomíjivou vteřinou,
v níž na rtech máme na tisíce vět.
A přece zdá se býti zbytečné,
je vyřknout,
neb otevřou se dveře,
pouze zpět.
Chtěl jsem vybrat kousek, co mne nejvíc oslovil.
Tak to čtu po sedmý a najednou mě něco oslovilo:
Vole, je to hezký celýýýý!!!!
No tak jo, dávám tip.
prohlížím tedy vnitřní světy...
kde kvetou ty nespočetné k-věty
v temnotách... jaksi bez oken...
a zbytečně vyřknu větu pěknou
je hezké někdy pustit světlo
d o v n i t ř
sobeckým pohledem ven
(viz. mé hry s "opravdovým" světlem...)