Podivný sen

Zdál se mi sen – přišel ke mně muž,

že viděl znamení z dávných časů,

jestli jej vidím také?

A já se slyším, jak říkám „ano“,

cítím svůj strach,

když se náhle propadám o tři sta let zpátky,

já, hýčkaná moderní dobou...

Vidím pány a dámy, někam spěchají,

volají „pojď s námi, jsme skoro tam“...

Přes závoj tajemství otáčím stránku

v knize historie, vlastní pocit je víc,

než co kdo v budoucnu napíše.

Dole se koná trh.

Slyším bardy hrát jejich písně,

vím, že budou hrát celou noc

zvláštní písně pro mě, pro vás,

pro všechny, jejichž srdce to cítí...

Dívám se z okna na letní oblohu

plnou hvězd, je jich tak mnoho.

Každou chvíli nějaká spadne

a ztratí se mezi paneláky,

ale já vím, že některé určitě

pokryjí zlatem místo, kde se konal trh...