Písmák Vítěz bere všechno
Už je to za mnou, jenom vzpomínka
zbývá, občas probleskne myslí mou.
Vždy je to jenom pouhá chvilinka,
kdy moje duše tápe černou tmou.
Psáno na zdi
Psáno na zdi
Je to předtucha či nejistota.
Tvé myšlenky mluví jasně
Říct pravdu – ta neochota,
Avalon
Avalon
Vzpomínám na Avalon,
kde magie vládla coby král
a bílý Měsíc nad hradbami
Bouře
Bouře
Zapomenuté místo bez času,
Měsíc a Slunce vnekonečném zápasu
jeden druhému se vzdává.
Fámy o dalších dílech Harryho Pottera
O pátém dílu tady psal už Ambrosius a v Anglii stejně už vyšel, takže nemá cenu se o něm rozepisovat, snad jen, že scénu s tím, kdo z Harryho nejbližších umře, Rowlingová dvakrát předělávala, a dokonce se při ní rozbrečela.
6. díl:
- Harry samozřejmě oslaví 16. narozeniny
- měl by se objevit bratr profesora Quirrella, dokonce by měl učit obranu proti černé magii a Harrymu se samozřejmě mstít.
2.část - Pepíček
Šmudlinku jsme už měli přes rok a táta na mě dlouho dorážel, ať si vezmeme ještě jednoho křečka. Vrátná u něj vpráci totiž nedobrovolně přišla ksamečkovi, když její vnouček, který ho dostal kVánocům, ho u ní „náhodou“ zapomněl. Jenže milá paní se příšerně štítila myší, krys a hlodavců vůbec, takže křečka chytala do ručníku, jen aby se ho nemusela dotknout rukou, a propadala hysterickým záchvatům, když milé zvířátko našla vnoci vposteli, kam se uchýlilo vtouze poznat trošku lidského kontaktu. Krmila ho čistým ovsem a nebyla schopna pochopit, že to nestačí.
Stále vzpomínáme
Myslíme na Tebe každý den
Náš svět se změnil a my bloudíme
Prý barvy za čas zblednou a zbyde jen šeď
Vzpomínky ze včerejška.
Psáno ve hvězdách
Je psáno ve hvězdách
že stezka plná kamení
a světlo svíček do noci
tě přivede domů
1. část - Šmudlinka
Ano, to byl přesně ten nádherný roztomilý drobeček, který nás naprosto uchvátil vprosinci 1996. Koupili jsme mu klec (docela malou, jak se zjistilo později) a to všechno okolo, a hurá domů. Tam jsme ho zabydleli (z nedostatku místa na molitanové podložce na zemi) a usadili se kpozorování. Řeknu vám, lepší než satelit.
Měsíční svit
Tančí za svitu Měsíce,
v záři hvězd
a šeptá si do noci.
Vlnění sukně, ohnivý pohled,
Čas běží
Jako vánek rozechvívá srdce zvonu,
zvuk písní se vrývá do duše,
duhové barvy vpohádkách.
Země zpívá píseň, vítr nás může odnést
Podivný sen
Zdál se mi sen – přišel ke mně muž,
že viděl znamení zdávných časů,
jestli jej vidím také.
A já se slyším, jak říkám „ano“,
Malá mořská víla
Kdyby se pokusili ji pochopit,
našli by v její duši ukrytý strach.
Chtěli ji vlastnit, ale vzali jí lásku. opustili ji.
Nic jí nevrátili, nedali jí nic, co by chtěla.
Kniha dní
Počítám dny, noci, okamžiky,
sny, které by se mohly zítra splnit.
Počítám kroky, pády, klopýtnutí,
ztrácím směr - Východ nebo Západ.
Hledání
Hledáme.
Celý život stále hledáme.
Víme, že to asi není,
a přesto hledáme dál.
Svíčka ve větru
Jak svíčka ve větru
hořím
Jako její plamen
se chvěji
Láska
Chvátám zase jednou na své oblíbené místo – do zátoky u rybníka. Těším se, jak mě tam uvítá klid, jen šumění stromů a křik ptáků a také se těším na své přátele – labutě. Chodím sem často, a tak jsme se docela skamarádily. Labutě – vlastně labutí manželé či milenci už mě jistě budou netrpělivě očekávat, natahovat krky a zkoumat, co jsem jim zase přinesla dobrého.
Předmluva
Křečky chovám už od svých 18 let, když jsem několik let předtím strávila vymýšlením nejrůznějších fíglů, jak přesvědčit rodiče, aby mi dovolili alespoň tohle malinké zvířátko. Dokonce jsem došla tak daleko, že jsem si chtěla asi v15 koupit nějakého tajně, přinést ho domů a tvrdit, že jsem ho našla na ulici, ale tušila jsem, že u mých vysokoškolsky vzdělaných rodičů by tento argument jen těžko obstál. Možná se divíte, proč mi rodiče nechtěli zvířátko dovolit. Nebylo to jako u většiny rodin, kde se někteří členové, zvláště rodiče, podobných chundelatých kuliček štítí, ale prostě vbytovce sice 3+1, ale sbídou 40 m2 není taková legrace najít místo na dost velikou klec skřečkem (když ta rodinka ktomu vlastní příšerné množství knížek, gramodesek, kazet a hudebních nástrojů).
Pocestný
Originál:
WAYFARING STRANGER
1. I'm just a poor wayfaring stranger
A trawling through this world of woe
Jednou se vrátím
Jednou se vrátím.
To jsi řekl, když jsi odcházel
bojovat za svou zem.
Jednou se vrátím, lásko,
Kruh
Chodíme v kruhujako cvičení psiNezáleží nám na ničem,nezájímá nás nic -kromě peněz
Bludný kruh -peníze, úspěch.
Kdy jsme však překročilibludný kořen.
Jak hluboká je Tvá láska?
Jak hluboká je Tvá láska. Tak, že vždy budeš stát při mně. Tak, že mě neopustíš, ani když budu stará. Tak, že budeš sedět a držet mě za ruku, až budu umírat.
Středověká flétna
Uprostřed noci mě něco budí. Slyším pod svými okny flétnujakoby odněkud zpropasti časuvystoupil středověký bard a hrál.
Kejklíři jdou knáměstíbarevný průvod něčeho, co už není. Není a nebude, bylo, snad.
Dědovi
Milý dědo,
nejdřív ze všeho Ti chci říct, že Tě mám moc a moc ráda, a vždycky mít budu. Já vím, nikdy jsem Ti to neřekla do očí, možná, když jsem byla hodně malá. Myslela jsem si, že to není potřeba říkat, ale teď už si tím tak jistá nejsem.
Taky Ti musím říct, že jsem na Tebe byla často naštvaná, když jsi zdržoval mé návštěvy svým povídáním ze života.
Déšť a slzy
Déšť a slzymísí se spoluRozdíl je vtom,že jedno je zoblohy,a to druhé ze mne.
Setkání s duchem
Na trase, po které jezdíme na naši chalupu, stojí u silnice pomníček. Je to památka na jedenadvacetiletého chlapce – cyklistu, který zde zahynul. Vždycky, když jedeme kolem, musím se na něj podívat a zamyslet se nad tím, jaký by teď byl, jak by vypadal, choval se, zda by měl dívku, smál se sní i plakal … Jednou jsme se na chalupě zdrželi a vraceli se domů těsně před půlnocí. Taťka řídil, mamka seděla vepředu a já vzadu.
Být či nebýt?
Stojí na mostě přes Nežárku a za ruku drží sedmiletou vnučku. Přemýšlí o životě a také o smrti. Co je lepší. Dcera leží po těžké operaci v nemocnici a lékaři jí dávají půl procenta naděje na přežití, manžel má nemocné průdušky a teď právě je u lékaře a vnučka se jí drží křečovitě za ruku, v očích tisíc otázek, na které jí nedokáže dát odpověď.
Zmatek v rozhlase
(ozývá se různé chraplání, skřípání, mumlání atd. )
Ž: Milé hospodyňky, vnaší půlhodince pro ženy Vám poradíme, jak
připravit pro Vaše nejmilejší jemný oplatkový dort skrémovou
polevou, který pak podáváme. V: pořadovým krokem, a je třeba řádně přišlápnout, aby to hřmělo. To
Prší
Prší.
Kapky deště dopadají na zem
a vpíjí se do ní
přinášejí vláhu
Smysly
SMYSLY
Potkala jsem radost,
neviděla mě.
Sáhla jsem si na štěstí,
Netvor
Netvor
Sedím na rozkvetlé louce a jen tak nechávám myšlenky volně procházet hlavou. Kolem mě bzučí hmyz a voní květiny a mně se opět vrací vzpomínka, kterou nosím zastrčenou hluboko v sobě. a jako by mi to někdo vyprávěl, nějaký hlas ve mně. Vypráví toto: „Byla jednou jedna holčička a její maminka.
Výkřik ve tmě
Výkřik ve tmě
Jako většina dětí, i já jsem jezdila na různé tábory. Když se stal tenhle příběh, bylo mi 11 a na táboře jsem byla počtvrté. Spali jsme ve stanech na podsadách, prostě klasické ubytování. Já jsem spala s holkou jménem Lucka.