Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmaragdová vůně
10. 05. 2000
3
0
1352
Autor
Aldaron
Slyšíš !
to v rytmu bije srdce
údery zvonů.
Jak moc mi scházelo
cítit tvou krev
ve svých žilách
dny a noci marnosti.
V bílou rakev
posetou jasmíny
ne,
v jasmínovou rakev
uložím naše srdce.
Ještě dnes, má milá,
ještě dnes
spolu v ráji spočineme,
snad už i slova
kradu si.
Pak Ďábel či Bůh,
ani nevím,
pravil:
Žij ! a Umírej !
Miracleion
16. 05. 2000
tohle mi hodně připomíná Shakespearovy Sonety...
(to má bejt poklona)
m.
P.S.:jedinou připomínku, nedávej tolik děl za sebou, míň pečliví čtenáři toho pak nechávaj...
Ja radšej ten život. Ale podľa mňa zrodenie i smrť sprevádza zázrak bytia (či nebytia?). Oba stavy sú niečím výnimočne krásne. Je len na ľuďoch, ako svoju existenciu (či neexistenciu) vnímajú. Ale stotožňujem sa s tvojim prológom!
Smaragdy, jasmíny, zvony, rakev, krev, srdce, ráj, Ďábel a Bůh...žít a umírat....
Lze tomu odolat?
Má to nesmírnou cenu!