Stará místa...

Procházím se důvěrně známými místy

a vzpomínky se hrnou jedna za druhou

a já po nich šlapu, stejně jak po loňským listí

umřely s nadějí, nikdy už nebudou.

Procházím se i po tom našem poli

kdes mi stíral slzy ze tváří

"Neboj se, štěňulko moje, všechno to přebolí..."

Kdyby to alespoň sakra chtělo přebolet!!!

Už je to přece tolik let...

Sbírám sílu ze starých známých míst

A třesu se jak ten loňskej list

Ale dokud nám tahle místa budou dávat sílu

Tak budu věřit i já v nás...

Jen neztrácet víru!!!