Zjištění starého zjištění

-Dnešní den mi začal obdivuhodně a nezvykle.

-Otevřely se mi oči ještě předtím,než stačil vztekle zaúpět budík.

-Vleže jsem pak škvírama pozorovala pokoj, jak se jím line zvláštní nálada a za okny rozbřeskává 1. jarní slunce.

-s dobrou náladou se mi pak vnucovaly obavy o stálost mého kamarádství se spolubydlícími.

-Večer mlčely,přehlížely mne a bouchaly dveřma- a to z neznámých důvodů.

-Dnes se však ke mně chovaly chladně jen zpočátku- asi jim došlo, že to nemá cenu.

-Když jsme pak spolu kouřily na parkovišti, přihrnula se sem spousta dalších mladých a krásných lidí.

- ....... ticho

- ....... ahoj- jen málokdo pozvedl oči na pozdrav přátelům.

-Všichni fanaticky vykuřovali jako každý den v tuto dobu.

- Napadlo mne, proč lidi občas mají takový cizí pocit.

- bázlivost, ostych nebo nadřazenost, či obavy z nedostatečné známosti?

- ba i starý známý někdy hledí do blba- chtě nebo nechtě si nevšímá.

-....... proč?

- jsou tak bezcharakterní nebo nejistí?

- je jich mnoho- asi jsou lidští.

-po té myšlence jsem si uvědomila starou věc.

- POCIT, ŽE KAŽDOU CHVÍLI NĚKDO ČEKÁ NA TO, ABYCH MU DALA NAJEVO SVŮJ ZÁJEM, ŮČAST V PŘÁTELSTVÍ, HOVORU ČI BYTÍ

JE ZCELA NÁDHERNÝ!

- ........

- dnešní den mi začal obdivuhodně a nezvykle.

- otevřely se mi oči ještě předtím,než stačil vstekle zaúpět budík.

- Vleže jsem pak škvírama pozorovala pokoj, jak se jím line zvláštní nálada a za okny rozbřeskává 1. jarní slunce

- DOŠLO MI ŽE NIKDY NEJSEM SAMA.

...ač se to může zdát