Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senemám rád názvy 1
27. 03. 2003
2
0
501
Autor
Arcruni
Bloudím kolem tvého domu
tápu po místech co znám
polouchám ptáky kteří už spí
nejtšší hlasz právě poslouchám
a čekám který přiletí
usedne kvůli tomu shonu
který teď prožívám
Hledám místa kde jsme byli sami
ta která jen já nebo ty známe
která nás spolu nezežila
tam v tichosti si povíádáme
s ptáky jimž zima život ukončila
chynými mrazem na své cestě zpět
Právě ti umírají s námi
mráz jim kreslí na zobáky květ
vzájemně ke spánku se uložili
a někdo jiný bere jejich síly
ja bych tohle mohl nevidět
Klišé je jeden z problému kterému se těžko vyhýbám. To co jednomu tak zní pro jiného klišé není, záleží na tom co čteš a kolik znáš příběhů. Asi jich znám málo, abych se jim vyhnul, ale proto jsem tady )). Jasně že je to obraz, který tu už byl stokrát, ale jsou věci, které si musí každý osahat sám. Tak osahávám. "Co dřív jsem napsal nejde číst" není tohla ten nejobecnější problém u každé snahy se vyjádřit? Ale jinak to beru, je to trochu strojený a dost naivní. Mělo to být jenom o rozhovoru s něčím, co už není - třeba příště ))