Trapásek

          Trapásek

  Není tomu zas až tak dávno, co se odehrál můj příběh. Tedy, vy byste na podobné situace zřejmě záhy zapomněli, ale pro mne asi nikdy nenastane okamžik, kdy na události onoho příšerného dne zapomenu dočista. Když jsem si svému dobrému a především dlouholetému příteli Jakubovi stežovala, že jsem pozvaná na party a nemám tam s kým jít, Jakub se takřka okamžitě a velmi ochotně nabídl, že mi bude dělat doprovod on sám. Už to mne mělo varovat, zvláště proto, že ho znám již řadu let. Vím, že žádný muž nemá podobné akce rád a v tomto ohledu není ani Jakub světlou výjimkou. Chtěla jsem se mu odčinit nadcházející útrapy a proto jsem navrhla, že si před plánovanou akcí zajdeme na dobrý oběd. Na má slova „Zvu tě.“ reagoval nadšeným souhlasem a já už se těšila, jak si ono odpoledne parádně užijeme.

  V inkriminovaný den jsme se sešli v naší oblíbené hospůdce. Zatímco já byla věrná svému oblíbenému zeleninovému salátu, Jakub si, coby gurmán, objednal čočku s párkem. Již to mě mělo varovat. Od dětství je o Jakubovi známo, že je horlivým příznivcem velmi málo známého flatulentního humoru…dnes, s odstupem času si jasně vzpomínám, že mi nějaká podobná vzpomínka z dětství vytanula na mysli, přímo při obědě jsem však tyto nepřijemné myšlenky zapudila. Kuba se choval, lidově řečeno, jako prase, hltal, mlaskal a srkal, což přirozeně přitahovalo udivené pohledy okolosedících. Povznesla jsem se nad to a v hlavě si malovala, jak na party zazářím.

  Tam jsme se s Kubou objevili několik chvil po oficiálním začátku akce. Jakub přišel k hostitelce a zeptal se jí (naléhavým šepotem), zda ten homosexuál (Jakub bohužel použil zcela jiný termín) buzna v růžovém sáčku je vážně onen známý politik. Byl to on. Známý demokrat se k nám později přiblížil. Jakub ignoroval všechny zásady slušného chování a řka, že ho zná z televize a že si myslí, že je fakt masér a kdy už konečně nakope Zemanovi prdel, mu třásl rukou tak, že se politikovi zkroutila tvář bolestí a jeho rameno se dostalo do polohy, ze které se nemohlo nikdy dostat, alespoň ne bez pomoci zručného ortopeda. Zatímco se politik svíjel na zemi v křečích, zazvonil Jakubovi mobil. Pravil, že je to matka a že na tu kvočnu teď fakt nemá náladu. Už v této chvíli se o mne pokoušely mrákoty, ale k tomu nejhoršímu se teprve schylovalo. Jakub se přitočil k paní domu a oznámil jí, že si s ní chce tykat. Prý je to jeho odvěký sen, tykat si s někým, kdo vypadá jako zombie s tělem kredence. Na oslavu svého splněného snu (ta dáma se pochopitelně nezmohla na slovo) vypil na ex jedno pivo a nahlas si říhnul. Svoji chlapáckou image umocnil tím, že vyloudil onen příšerný zvuk, který doprovází zápach. Čočka se hlásila o slovo. Další události jsem už ani nevnímala. Pila jsem jak duha, abych na ty příšernosti co nejrychleji zapomněla. Nepovedlo se. Naštěstí jsem pod vlivem alkoholu přestala vnímat závažnost Jakubových činnů a až do pozdní noci se tak relativně dobře bavila. Na dlouhou dobu to však bylo mé poslední společenské vyžití. Není se co divit….