Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásničky pod polštář_2
06. 04. 2003
0
0
790
Autor
Berusca
Poprvé
Otevřela oči nad ránem prchlivým
večer je zavřela pohybem jediným
vztáhla ruku a dotkla se růže
pak cukla zpátky zraněná kůže.
Rty pohly se chvěním vzdušných slov
umlkl skřivánek zachvěl se kov
za nočního ticha lampa vrhla stín
kolem padl podivný zakalený splín.
Tisíce drobných jiskřiček
let hbitých mrštných jiřiček
vítr duněl vál
mocný oheň rozdmýchal.
Vzplanula nedozírná zem
prosila…vem si mne vem.
Díky za podporu, když člověk píše básně, tak se mnoha kritikům nezavděčí. Asi proto, že je nepíše podle šablony "jak by se to mělo", ale jak sám cítí ;-) ještě jednou dík :-)
Souhlas s Radkem, nepusobi to jako detinske pubertalni versiky, pravda, chybi tomu hloubka, vetsi podstata, ale basne jsou proto, aby si u nich clovek oddychl od vseho shonu kolem. Ja si rada prectu i verse, pri kterych si nezamotam to svoje myslenicko.
Čech_Radek
08. 04. 2003Čech_Radek
08. 04. 2003
Možná si říkáš ach jo, ale bylo mi 14 nebo 15 let, když jsem tyhle básničky psala. A nezdá se mi, že by se na nich mělo něco měnit, byť jsou trochu dětinské.