Písmák Básničky pod polštář_7
Šelmička
Zelené oči blýskají v příšeří
kožíšek čechrá se v povětří
sametové tlapky tichým během
Básničky pod polštář_6
Šeptání do větru
Po lukách přeběhl k domu se hnaje
v komíně s meluzínou tesklivě hraje.
Vítr se opile motá nasává listí
Básničky pod polštář_5
Hlasy smrti
Zeď protějšího domu šklebí své tváře
klid a tichá pustina - světla mdlá teď záře
puklina v omítce zubí se bezduchá
Básničky pod polštář_4
Zklamání
Třpyt hvězd, zlatých svící
blízkost dálek nekončící
do očí se derou zaslepují
Zamotaná abeceda
Tu chybí čárka, tu zas tečka
překlep, písmeno mimo řádku
. výkend, popřy léčku.
prý to psaní bude hračka.
Básničky pod polštář_3
Kometa
Vesmír se točí kolem zázračného středu
Země je vzdálená a přece plná vřavu
Slunce bez přestání zbavuje nás chladu
Básničky pod polštář_2
Poprvé
Otevřela oči nad ránem prchlivým
večer je zavřela pohybem jediným
vztáhla ruku a dotkla se růže
ICQ
Zelená kytka
Tiše jsi na mě ze tmy zablikala
nejdřív jsi jenom žlutá byla
pak jsi se rázem proměnila
20 minut nudy
Oheň lidské duše
Strnulé stíny lapajíc po dechu
plíží se za mnou.
Dejte mi oddechu.
Antická smrt
Smrt vliterárním díle je vždy mnoho diskutovaným tématem, ať již se jedná o prózu, poezii nebo drama. Vkaždém období vývoje lidské společnosti zaujímala jiné postavení a ne vždy byla prožívána a chápána obdobnými způsoby. I přes příchod mnoha nových moderních technologií a objevování neznámého a dosud nepoznaného světa kolem nás, si neustále klademe otázky související se smrtí a snažíme se je zodpovědět. Vraťme se do doby, kdy se začala formovat kultura, která položila základy evropské i světové vzdělanosti, do doby antického Řecka a Říma.
Konec nylonového věku aneb jak jsem se naučil kouřit
„Podívej, stojíme na prahu 21. století, copak se stím nepořádkem nedá něco dělat. “ Můj podřízený jen bezmocně máchá rukama do prázdna. „Absolone, Absolone“, povzdechnu si.
Hypotéka na člověka
Kdesi před lety se narodilo obyčejné dítě. Netušilo, jaký je svět, do něhož vstupuje, protože teprve začínalo existovat. Neznalo žádnou metodu, jak by se mělo učit dovednostem a získávat zkušenosti. Spojením dvou lidí vznikl nový člověk nemající sobě podobného, jenž začal přemýšlet jinak než jeho rodiče.
Mobilmánie
Pokrok, civilizace, komunikace…slova, která slýcháme každý den. Náš svět se zrychluje, mění a my se přizpůsobujeme. Jezdíme auty, používáme internet, mobilní telefony, televize, rádia. Když se stane něco na druhém konci světa, víme o této události během pár chvil.
Velký třesk aneb jak spolu můžeme žít ?
Stojím před zrcadlem a snažím se přijít na to, co mě na mém obrazu přitahuje. Jsem člověk. Vcelku nic významného, vždyť na planetě Zemi už nás žije 6 miliard. Dvě ruce, dvě nohy, hlava, krk a tělo.
Básničky pod polštář
Tenkrát
Narodila se do světa ledové bělosti
první krůčky prožila v radosti
a voda v řece tekla tichou prázdnotou
Kormidelníci na parketách aneb Titanic na pevnině
Spěchám večerní ulicí a snažím se nedýchat protivně sychravý podzimní vzduch. Nejsem sama, ze všech stran je slyšet klapot střevíčků po zámkové dlažbě. Vcházím do prosklených dveří kulturního domu, někdo mi je otvírá a pouští mě dál. Nadechnu se, ta vůně mi připomíná loňský rok, kdy jsem tu stála poprvé, nervózní a přesto nadšená ze své první Prodloužené.
Jak se pan radní naučil skromnosti
Už od rána byl pan radní nesvůj. Měl pocit viny – a vzápětí si ji nepřipouštěl. Chtěl věci vyjasnit – zároveň se bál o nich mluvit. A nejhorší bylo, že jemu, vyhlášenému labužníkovi a znalci olomouckých tvarůžků, už nechutnalo.