Zemřel, nechte ho žít

Zahrajem si na Ježíše.

Přibiji Tě ke kříži hřeby.

Snad poznáš smích, pláč z téhle výše,

než vydechneš naposledy.

Osamocen chodil světem.

Neskrýval svou apatii.

Trochu věřil jenom dětem.

Řekl z kříže: Přece žiji.

Se zubatou kráčí světem,

osvobozen ze lhostejnosti.

Chvíli pláče, chvíli se směje.

Děkuji Ti, Upřímnosti.

Podíval se na mě dolů.

Kdekdo se tomu musel divit.

Stáli jsme tam takhle spolu.

Proč se nechal vlastně přibít?

Lepší vteřinový pocit,

než, nesmrtelný, bez citů žít

a proto, mohu-li Vás prosit.

Zemřel, nehte ho žít.

Vy, jenž ke kříži přikovaní,

Vám jsem svěřil svoji lásku.

Teď mi zbývá jen mé přání,

kdo odpoví mi na otázku.

Proč Tě musím stále hledat,

když mi něco pořád říká,

že už jsem tě dávno našel.

Smutný osud převozníka.