Čas vše zhojí

Čas vše zahojí

Léta běží,

Život míjí mou ulitu z křemíku,

Láska má je stále větší

Nic však nezmůžu proti tvému přístupu.

Jsi jak ryba ve vodě,

Žhář jsi byla v minulém životě,

Pálíš všechno, pálíš všechny…

Před tebou panenská krása,

Po tobě, spoušť a kameny

                        Lidská srdce semlel žár.

„Jeden, druhý, tenhle se mi taky líbí…!“

Tak zní verdikt před smrtí.

Slyšeli ho všichni…

Teď jejich duše táhnou krajem.

Ty zapomínáš, na krásné chvilky,

Které poskytlo srdce moje v ráji širokém.

Sbohem pravím, a přesto prosím

                                               Vrať se mi.