Podzim

jablka sklizena

       a děti jdou do školy;

Skrz šedá oblaka má slunce výhled zamlžený,

chlapeček v gumákách

       brouzdá se kalužemi;

léto je svrženo a uvězněno v tmavé cele,

a uprostřed toho všeho, jedno srdce;

       srdce osamělé.

Spadané listí honí se ulicemi,

a zahrada za domem chystá se na zimu,

severák čeří jezera hladinu.

Přichází rybář,

       sám, jenom s udicemi.

Lehce se třpytí háčky a vlasce.

Kde je jim konec?

       – létu a lásce.

V podzimním větru se topoly klátí,

léto je pryč;

       kdy se nám vrátí?