Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOna
Autor
Lucousek
Ona je já, a já jsem možná ona...ale obě se cítíme stejně...Snad se bude líbit?!
Jednou ve snu jsem viděla…..
Byla krásná, štastná, zamilovaná…..
Ale jaká je teď?
Teď stojí naproti zrcadla….vidí na sobě snad každičkou chybičku.
Není upravená, blonďaté pramínky jí padají do tváře…jen na svět stačí koukat její,
zelenohnědé, tak moc smutné oči.
Jak moc toužila stát u oltáře….v bílých šatech jako princezna, vedle sebe svého prince mít,
Nechtěla už o tom velkém štěstí jenom snít…
Stojí v tom malém tichém pokoji,
A říkala si: “V životě mě už nic neskolí!!”
Ale kde v sobě vezme tu sílu, tu obrovskou sílu se životem bojovat,
A nechtít se jen zbaběle schovat.
Snaží se v sobě topit ten smutek….tu zoufalou bezmoc, nemá ráda nejistotu,
Nemá ráda změny, nemá ráda když je bez něj……
Křičí.
Pláče.
Nadává na svět.
Bude jí to k něčemu
?
Uleví se jejímu srdci, nebo bude ještě smutnější….?
Kdo ví?