Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDen
03. 05. 2003
1
0
1093
Autor
Alíša
Den
Chtěla jsem se rvát
za Tvoje-naše pravdy
byla bych nikomu Tě nedala
před Tebou já,
jak muž bych byla,
klobouk z hlavy smekala.
Není mnou to hříšné slovo,
že navždy pro mě
zůstáváš pouze Ty
nebojím se s Tebou žádného-
nebojím se okov-
nebojím se tmy.
Nářek mi duši drtí,
přestaň má drahá naříkat
od kostela vyvedu Tě hrdě
do našeho koutku budeme
společně pospíchat.
A až Tě drahá sevřu
v tom milostném objetí
tiše ve mně
tiše v Tobě
Láska
ještě větší se objeví.
A proto pospěš-
máš mít dnes krásný šat,
budu čekat před kostelem
snad přijdeš
snad..
Bylo by dobré se rozhodnout, zda volit formu nerýmované, či rýmované poezie. Zde je vše dohromady, čož působí rozpačitě. Jedno Tvé básni ale upřít nelze - je v tom sdělení a jde z dušičky. :)))*