Živelné pryč

Šedost dnů vzdouvá se mi

bezbarvý smutek krouží nade mnou

a vesmír leží na mých bedrech

Starý věk sídlí v zemi

nakličuje a svými výhonky

osvětluje přítomnost

vozatajové nenávisti je

ničí těžkými koly svých vozů

a pak odjíždějí zase

pryč

Kouř stoupá k nebi

mraky zlověstně ječí svou píseň

pak se košile rozvlní s lehkostí

odlétne z mého těla

roztrhá se o skálu

v divokém květu smrti

Není co ztratit

beru vše do poslední kapičky

zlostí se třpytí vaše oči

nezbývá vám už nic

dvířka kamen se otvírají

horké plameny vyskakují

pryč

Co je láska a co je zášť?

Diamantový prach co plave oceánem

diamantový prach co hoří věčně

diamantový prach co letí vzduchem

diamantový prach co leží v zemi

jenž zpět v diamant  srdce stmelí

a vyšle jej k cíli

pryč

Emoce jsou jako Měsíc

objevují se a odcházejí

a přináší s sebou radost či žal

jako pošťák co dopis nese

květ jenž se zavírá a otvírá

voda co teče pod mostem

pryč

Léto se rodí

jaro je v rakvi odnášeno

kupa hlíny bičována deštěm

se rozpouští

Život se rozpouští

už odtéká

 pryč