Noční pouť...
Noční pouť.
Je další mrazivý večer, sníh pomalinku dopadá na rozpálené tváře, rozpouští se spolu skapkami slz padajících skrze skloněné řasy. Skloněná hlava se jemně ztěžka zvedá, slzami smočené řasy pomalinku odhalují oči. sbolestí se do dáli dívají.
"Dar"
Slzy jsou kapky rosy, roztroušené po tváři,
úsměv je slunce, co líčka rozzáří,
krása je hvězda, co časem uhasíná,
láska je oheň, který srdce rozehřívá…
Jednoho dne...
Jednoho dne sešli se, bylo jim spolu dobře.
Po čase.
řekla ona: „Já. “
řekl on: „Já.
jsi to, co jsi...
Jsi to, o čem dokážeš v sobě mluvit,
protože slovům dáváš vlastní významy.
Zkus tu svou promluvu v sobě napsat, a nikdo neuvidí to co ty.
Takže jsi to napsala hezky:o)
Myslel si, že...
Myslel si:
že mu leží celý svět u nohou,
že pokora je hřích,
že jen on dokáže všechno co bude chtít,
Deštníčky pampelišek
Deštníčky pampelišek polétávají ve vzduchu.
sněží
**
. usíná, už nevidí .
Měsíčně se opakující drama
tělo mám jak demižón plný vody
moje suchá jemná pleť
se změnila na mastnou a uhrovitou
cože.
Ticho...
Ten pohled, to pohlazení,
dokázali vystihnout všechny pocity, emoce i slova.
někdy ale nadejde čas,
kdy ten pohled, to pohlazení nestačí a je třeba slov.
Vzdouvá se vítr...
Vzdouvá se vítr,
kapky deště pomalu a tiše dopadají na parapet,
já usínám.
Spíš, snažím se usnout.
"O hledání..."
Hledám.
Co to vlastně hledám.
Sama nevím.
Vím to,
Ujíždí vlak...
Ujíždí.
dívám se zokna, jak vše kolem rychle běží,
je to jako vlak, který se rozjel a nemá žádnou zastávku,
jen vím, že jednou přijde konečná.
Motýlí muži
Motýlí muži
Dívky, ženy, dámy, každá z vás může,
apeluji na vás, zachraňte motýlí muže,
a kdo že oni vůbec jsou.
Ach ty ruce...
Ty ruce.
ten mužný dotek.
přesto lehký, jemný jako letní vánek,
umí tak krásně pošimrat na zachmuřené tváři,
"má věčná přítelkyně"
V ten den.
v ten den jsem si uvědomila, že jsem šťastná,
řekla jsem si: "Holka, toho si važ".
Tak jsem si v tom krásným rozpoložení lebedila,
tenkrát.....
Tenkrát bylo horké léto
on tam stál jako socha vytesaná z ledu
úsměv zamrzlý ve tváři
chtěl se smát