Moje věčná galaxie...

Moje věčná galaxie...

Stíny se pomalu sápou

po vyprahlé galaxii

je nesmrtelná a smutná

slova její se tak pomalu chápou.

V očích se skrývá pomsta

za zbabělé uprchnutí

tak nedůstojné a zlé

do hlubin k pánovi tvorstva.

Smrt se k nám z pralesů blíží

ne, ona nedá nám spát

má krutou a drsnou moc

lidem do duší vhlíží.

Buď krásná se svými stíny

moje věčná galaxie

věřím , že sejdeme se jednou v tobě

a zahrabeme všechny splíny.