Bolero

Bolero

Bolero

(překl. Quoniam)

Julio Cortázar

Jak nicotné, představovat si,

Qué vanidad imaginar

že ti můžu dát všechno, lásku, štěstí,

que puedo darte todo, el amor y la dicha,

smysl cest, hudbu, hračky

itinerarios, música, juguetes.

Je pravda, že je to tak:

Es cierto que es así:

všechno své ti dávám, pravda,

todo lo mío te lo doy, es cierto,

ale mé všechno ti nestačí,

pero todo lo mío no te basta

tak jako mně nestačí, že mi dáváš

como a mí no me basta que me des

všechno to svoje

todo lo tuyo.

Proto nebudeme nikdy

Por eso no seremos nunca

perfektní pár, z pohlednice,

la pareja perfecta, la tarjeta postal,

poněvadž nejsme schopni připustit,

si no somos capaces de aceptar

že pouze v aritmetice

que sólo en la aritmética

se dvojka rodí součtem jedné

el dos nace del uno más el uno.

Proto papírek,

Por ahí un papelito

který pouze říká:

que solamente dice:

Vždycky jsi byl mým zrcadlem

Siempre fuiste mi espejo,

chci říct, že abych se viděla,

quiero decir que para verme

musela jsem se dívat na tebe

tenía que mirarte.

A tento útržek:

Y este fragmento:

Pomalý stroj nelásky

La lenta máquina del desamor

soukolí příčin odlivu

los engranajes del reflujo

těla, která opouštějí polštáře,

los cuerpos que abandonan las almohadas

prostěradla, polibky

las sábanas los besos

a stojíc před udiveným zrcadlem

y de pie ante el espejo interrogándose

každý jeden, sám o sobě

cada uno a sí mismo

už se nehledají mezi ostatními

ya no mirándose entre ellos

už žádné svlékání pro druhého

ya no desnudos para el otro

už tě nemiluji

ya no te amo,

má lásko

mi amor.