POSLEDNÍ AKCE-4

Charles Eben těkal očima všemi směry. Ve velké dálce viděl za táhnoucími se kondenzačními čarami formaci černých čárek, které představovaly německá letadla. A ta odpalovala neřízené rakety.

„Parchanti, držej se mimo dostřel,“ pomyslel si a zahlédl, jak vzduchem letí několik raket. Jedna z nich vzápětí letěla k jejich bombardéru. Okamžitě na ní zaměřil dvojici kulometů. Trasírky střel letěly vstříc raketě, ale zcela ji míjely. O zlomek vteřiny vytřeštil oči, když raketa prolétala jen několik metrů od zadní střelecké věže, v níž seděl, aby poté zmizela po jeho pravé ruce. Vzápětí koutkem oka postřehl velký záblesk.

Pohlédl tím směrem a naskytl se mu pohled na hořící bombardér, kterému odpadlo celé jedno křídlo. B-17 jako by se ve vzduchu zastavila. Po chvilce se však prudce naklonila na tu stranu, kde měla křídlo a v převratech se řítila k zemi. Charles strnule sledoval pád bombardéru a marně očekával, zda se objeví nějaký padák. Přetlak v trupu zasaženého letadla byl smrtící.

Sotva odtrhl od onoho letadla zrak, uviděl spoustu přibližujících se německých stíhaček. V sluchátkách hned ostatní střelci bombardéru hlásili polohu nalétávajících letounů. Jedna šestičlenná skupina stíhaček nalétávala za druhou.

„Jsou všude! Bacha, další vpravo!“ uslyšel ve sluchátkách výkřik horního střelce.

Přes sklo střelecké věže Charles hleděl upřeně na střemhlavě útočící stíhače. Celý bombardovací letoun se zanedlouho otřásal pod palbou kulometů. Do zaměřovače vzápětí dostal jeden nepřátelský stroj. Stiskl okamžitě spoušť. Postřehl, jak stíhačka uhnula ostře do strany. Ve zlomku vteřiny mu zmizela ze zaměřovače. Svou pozornost přesunul na další nalétávající letoun. Než na něho stačil zalícit, objevil se v jeho přední části záblesk, poněvadž byl zasažen palbou střelců z bombardérů. Stíhací letoun poté přešel do neřízeného pádu, načež mu zmizel ze zorného pole. Zároveň postřehl vedle letící B-17, která hořela a začala opouštět formaci. O chvíli později se objevilo několik vyskakujících postav, které se pak snášely na padácích k zemi.

Obloha byla náhle plná kouře, ohně a padáků těch, kteří měli štěstí. Charles střílel krátké dávky na míhající se německé letouny a tu pojednou se při stisknutí spouště ozvala jen krátká dávka. Kulomety zmlkly. Očima sklouzl na pásy nábojů a poté pohlédl přes hlavně kulometů. Nalétávající stíhačka zrovna zahajovala palbu, což signalizovaly malé záblesky na křídlech. Ve zlomku vteřiny zmizela někde dole.

„Sakra! Zasekly se mi kulomety!“ křikl do interkomu a co nejrychleji se předklonil. Nadzvedl kryt přední části kulometů a konečky rukavic se mu podařilo najít vzpříčený náboj.

Než stačil opět vystřelit, zatajil se mu dech, když po levé straně došlo k mohutné explozi B-17. Rozervané kusy letadla se rozprskly po obloze. Zahlédl ve změti trosek na okamžik i několik těl. Nebyl však čas dívat se na tragedii v bezprostřední blízkosti. Dalších několik stíhacích letadel se ve střemhlavém letu řítilo na formaci bombardérů, ve které letěl.

Nadporučík Karl Bremer ve FW-190, jehož křídla zdobily černé kříže, pevně svíral v ruce řídící páku. Pozorně přehlédl několik bombardérů a stočil stíhačku na poslední letící B-17 ve formaci. Na ní útočila před ním dvojice stíhaček. Viděl, jak obě letadla zahajují střelbu. Od dolní i zadní části bombardéru se zablýskalo, střelci také pálili. V kabině se předklonil a do zaměřovače poté dostal jedno z křídel bombardéru. Poté postřehl trasující čáry střel jeho směrem. Zároveň stiskl spoušť a kanóny s kulomety vychrlily proudy olova. V zaměřovači viděl jeden ze dvou motorů na křídle B-17. K němu směřovalo v několika vteřinách velké množství nábojů z kulometů a kanónů. Než strhl letoun prudce dolů, viděl vyšlehnout plameny. Ve sluchátkách pak zaslechl směsici výkřiků dalších útočících pilotů. Po vyrovnání letu pohlédl nad sebe. K zemi v padal hořící bombardér.

„Tak ty jsi ho načal a my jsme ho dorazili!“ hlásil mu éterem jeden z jeho kamarádů a on si to poté namířil na základnu.

KONEC ČTVRTÉ ČÁSTI