Zestárlé sny

Stíny mi děravou almužnu podbízejí
mám přijmout ji a zříci se bdění?
Dozajistas´ jim přikázal zamknout má ústa
a přikrýt oči

tak tedy "odpusť" a netlač mi vařicí podkovy
na záda!

V zpovědích tvých moje bezcenný viny těžknou
zmalátnělé představy sestárlého snu
kterýs´ chtěl prožít a když ti ho zakázali -
s nimi jsi na mě pozvedl svůj bič

a ty stále doufáš v mé doznání?!

Bahna tvého srdce pohltila duši
šlehaje z nich žíznivé plameny
nabídly mi trněný kočár
na dvěstě let pak uspaly mé rádce
a trny dorůstaly, jen dorůstaly

a ty čekáš moje prosby na popravišti?!

NE!!!

Protnu tvé touhy a zlořečné vášně
ledovým mečem královny cti
ztratím svou lásku, najdu zas pravdu
a radu rádce, který v přívalu deště tak náhle ztich


tak tedy nečekej směšně vášnivá slova...