Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zpoved

21. 06. 2003
7
0
1015

Obrovske vrata kostela byla dokoran,

Ticha noc vyrvavala svou pisen,

ale i prosta lidska slova sdelovali svoji tisen...

 

Ja neznam jeji srdce, jeho bolest...A mel bych?

Co se to deje,otce? Slova mi v hlave jenom tanci....

Konci veta teckou,zivot smrti, nebo laska slovem?

A co to je vubec laska,stesti, jak se spratelit s bohem?

Co to je vubec konec?

Co znamena zpev vetru? Nebo oblak na modrem nebi?

A co ten problem,o kterem se jsme se s matkou pred chvili tak preli?

 

Nechci slyset odpoved, ani vase pozehnani,otce,

ani reci o oveckach nejvyssiho.

Chci se jen chvili nechat unaset, letet,

jako kdyz si vitr hraje s podzimnim listim.

Kdyz uz to konecne vite,otce,myslite si,

ze sem blazen...kez bych byl...

 


Jo, tohle se mi líbí. O všeho tak akorát, i od toho rouhání. :o) *

moc pěkný *

Hm...sem rad,ze se to libi...

815_0
21. 06. 2003
Dát tip
Vidím v tom velkej kus upřímnosti a pravdivosti :) Jako první dílko značně povedené :) TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru