Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se10 vět
10. 06. 2000
0
0
433
Autor
Robinson
Zvláště, když jsou tolik zažrané pod kůži jako láska.
To pak nevidím, neslyším a jen miluji.
Miluji a vím, že miluji sám.
Cit to neví a rozum se z toho vzpouzí.
Schizofrení člověk.
Ale co mám dělat milý rozume?
Prostě miluji a sám narážím obličejem do zdi.
Sliby zůstanou jen slibům - duše si zapláče, rozum mi vynadá a srdce vyhoří - jako tolikrát.
Některé věci bolí a člověk s nimi nic neudělá, zvláště pak s láskou.
Silvinka: Clovek asi opravdu potrebuje napred neco ztratit, aby si uvedomil, ze to mel rad. Clovek asi opravdu potrebuje o neco prijit, spalit se atd., aby si uvedomil svoje chyby. Jen je pak na nem, co mu to prinese.
Vlastne chci jen rict, ze kazda zkusenost je neocenitelna.
Jéje... jednostranné lásky bývajú naozaj bolestivé. Ale keby neboli, človek by si asi nedokázal naplno uvedomiť cenu lásky opätovanej, ozajstnej... Možno to vyznie blbo, ale ja Ti túto skúsenosť želám, posilnila Ťa a vzniklo z toho i celkom milé dielko ;o)))).
Miluješ? Potom je to krásne Robinsonku. Miluj podľa svojho srdca, možno Ti to ublíži, ale nezničí Ťa to, ak si ten cit schováš a neprestaneš mu veriť.
Každý si to musí prežiť.
Mas pravdu, neznicilo me to. Tohle je vec, kterou jsem psal loni koncem leta. Byla to takova ta jednostranna laska, ale asi to nema cenu rozebirat tady a ted.
Promin, z cesky gramatiky jsem uz trochu vypadl a po pravde receno, ani jsem ji nikdy moc nechapal. Takze za fsechny hrubky se z hloubi duse omlouvam.
Jinak, nemas co zavidet:
...co bylo, bylo,
jiz to neni vice,
zafouka hvezdny vitr
a zhasne nase svice...