Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDokonalá
30. 06. 2003
4
1
1224
Autor
aniky
Padaly city z hlavy,
to vlasy z láskou chemoterapie.
Skořápka zvaná člověk.
A snůška lživých pravd.
Smrt.
Upadly v zapomnění,
však čí je to vina?
Dívám se na tebe a ptám se?
Prošedlá kůže i nehty tě opustily,
prošedlý jazyk a city jak vlasy.
Holá lebka.
Na márách spí, dítě mé.
Tak samo a holé,
tak samo malé a šedé.
Na márách spí dítě mé.
Slzavé údolí, neboj maličký,
má duše, jednou tě dožene.
1 názor
NightStalker
09. 02. 2011
Díky. Bolest je jen lidská vlastnost, je krutá a přitom tak spravedlivá,nezná hranic ani protekci, jen čistou bolest.Vše je jen chémie a mozek.
Oceňuji, že sis poradil(a) celkem dobře s vyjádřením jedné z nejdrtivějších bolestí pod sluncem.... nehledě na tom, že je správné, že se o tom mluví. tip
Dobrá báseň, hezký název, vážné téma, obstojný volný verš, ale ty chyby ...
"snužka" je správně "snůška"
"zapomění" je "zapomnění"
"marách" je "márách"
Lady_Macbath
30. 06. 2003
Díky všem za názor, nechť je kladný či záporný, hlavně ať je jenom Váš, miluji originalitu a lidí s vlastí tváří. Kdo nemá názor, nemá tvář, říká se.