Písmák Vzpomínka
Děkuji ti,anděli, můj světe. Já za to daruji ti,lásku co ve mě kvete. Pověz mi ale, prosím,proč s láskou co v sobě nosím,musela jsem poznat, věř,že růže je jen trnový keř. Upletl jsi mi z ní trnový šál a se slovy milovat tě nepřestanu,jako by jsi se vlastních citů bál,zasadils mi tu největší ránu.
Neumím milovat
Nehledej lásku tam, kde jí nejsi hoden.
Ty nemáš právo žádat souznění.
Nepleť si hluboký cit s pouhým svodem,
To všechno je jen blouznění.
Den bez deště
Den bez deště,
Den bez slz.
Probuď se,
Tvoje duše usíná.
Zkus být motýl
zloba se tu kolem šíří,
tak jako když koník kluše,
schová se jak netopíři
do skulinky vlastní duše.
Jak sladce se spí vedle tebe
Jak sladce se spí vedle tebe,
kde teplo, žár tvého těla mne chrání.
Bez tebe pod peřinou zebe,
přikrývka mne před samotou neubrání.
Očista mé duše 3
Pohled na mě, zuboženou,opilou,
nemohl jsi ke mě cítit víc, než odpor.
Nechápu, jak jsi dokázal vydržet
vidět mě znovu, opět, po nocích,
Očista mé duše 2
Byla tma a slyšet byly jen mé kroky,
ne pomalé, rytmické, ale zběsilé, rychlé,
jak jsem utíkala, pryč od vás, od tebe.
Vystrašená, s vědomí, že nemám kam jít.
Očista mé duše 1
Bylo ticho, temné, strašlivé,
jen malá rolnička houpající se
na mém zápěstí něžně zvonila.
Ne, nebylo ticho,
Kde je domov?
Písknutí píšťaly, trhnutí,
jedeme. Dál a dál.
Poslední pohled, malé ohlédnutí,
v dálce rozmazané stíny města -