Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOd soumraku do úsvitu
08. 07. 2003
5
0
1024
Autor
Bukin
A vločka bílá, co k nebi se snáší
Lůžko snů každou noc sebou mi vystele
Granáty očí v náramku nového dne září
Od jejího klína těžko, těžko se vstává
Ránem udiveným letí nová ta zvěst
Záchranný kruh plavci topícímu se dává
A v hlubině zapomnění není místo na bolest
Těžko však proměnit sen ten v realitu
A jazykem vínem ztěžklým plést:
....lásko, lásko má, jsi tu?
....nebo už přišel samoty trest?
bylo to docela fajn, az na ten posleni radek.....i samota muze byt nekdy hezka..:-)
Líbí - pěkně napsaný, atmosféra i myšlenka - opravdu povedený :-) Máš můj upřímný TIP :-)
Při četbě řádku 2 a 3 mě napadají různé asociace o tom, jak jinoši řeši noční samotu. Řádek 4 pak podporuje pravdivost mých asociací :o) Jinak dobrý