Sen noci svatojánské?

Sen noci svatojánské?

stromy se odvážně dopředu sklání

a čas se rozchází rozvážným krokem

tma spolkla chodníky na černé stráni

jen světlo prosvítá v štěrbinách oken

dva stíny na obzor váhavě vkročí

a Měsíc odráží dvě tváře bledé

jako dvě veliké a modré oči

vlévá se do sebe Svratka a nebe

rozpaky v pohledech stranou a dolů

jména svá rozpustí do kůry nožem

z Medlánek nahoru na Kraví horu

srdce zastaví o každý kořen

pohled dlouhých řas

orosené čelo

pod tíhou noci už je síly opouští

ona vidí hlas

a on slyší tělo

ve sladkém parfému se prsty rozpouští

srdce se zadýchá uprostřed běhu

silou se rozlilo jak modrý bazén

a v trávě třpytí se co vločka sněhu

semínko Vesmíru dopadlé na Zem

co z toho může být - sonet či román

než vítr otočí neslyšně stránku

a v ní si ustýlá Panna a Toman

démoni vzbouzí se z těžkého spánku

Oberon rozjímá zklamán a zmaten

jaká že kouzla se tuto noc dějí

Thesseus vrací se do horkých Atén

dvě duše pod stromy zimou se chvějí

ona spatří hlas

on uslyší tělo

až ráno zastihne je v tichém objetí

nocí tiká čas

čtvrt a půl a celou

a každá vteřina je víc než století