François Ozon: Kapky deště na rozpálených kamenech. Aneb koho vlastně miluješ?

Recenze?

Byl to první Ozonuv film, který jsem viděl. Minulý týden jsem totiž shodou všech (ať už příznivých či nepříznivých) náhod propásl v Ponrepu film Pod pískem, a tak bylo jasné, že předvčerjší návštěvu Oka si nemohu nechat ujít. V hlavních rolích opravdu excelovali Bernard Girardeau - v roli tak trochu světáckého, sebevědomého a charizmatického homosexuálního muže, který si dokáže podmanit lidi ve svém okolí (což osvědčil ve vztahu k druhému hrdinovi Franzovi) - a Ludivine Sagnier - v roli dvacetiletého mladého muže, kterého láká zkušenost sexuálního zážitku s mužem, ale není rozhodnutý zda je to právě to, co chce. Mezi nimi je navázán hlubší vztah, který jakožto každý nevyrovnaný vztah (v zásadě je založen na principu Franzova poddání se) časem končí nejen v rozpacích. Leo (B. Girardeau) časem pociťuje jistá omezení, která život s mladičkým Franzem přináší. Avšak jejich vzájemné pouto je stále silné a odolává hlodání neshod. V tomto okamžiku se na scéně objeví Franzova bývalá přítelkyně Anna, s níž před tím chodil asi tři roky. Klade Franzovi jasnou otázku: Rozhodnula jsem se vdát a mít děti, mám přítele, který mě chce, ale já miluji tebe. Chceš si mě vzít? Vzhledem k tomu, že vztah Franze a Lea prochází krizí, není tak těžké Franze přesvědčit, aby s ní odešel. Avšak v tomto okamžiku se objeví Leo a dochází k osudovému zvratu, který je následně akcentován další postavou, mužem, který Lea miloval a byl jím podmaněn natolik, že změnil pohlaví, aby uchoval kouzlo jejich vztahu. Sžíravá otázka: Koho vlastně miluji? Finále filmu sem neprozradím, to už by jste na to nešli. Mohu Vám ho říct leda soukromě. Film byl oceněný Césarem, MFF v Berlíně, MFF v New Yorku. Rok výroby 1999. Kromě herců bych vyzdvihl ještě scénu a kameru. Rozhodně doporučuji. A pokud jste to dočetli až sem, tak velmi děkuji.

---