Viva la guláš s knedlu

Jdu cestou domů, žaludek kručí,

touha po jídle cestou mně mučí,

cesta se táhne každičkou chvílí,

jenže můj krutý hlad tak rychle sílí.

Snad rok jsem nejed a hlady umírám,

konečně v kuchyni lednici otvírám,

obrovský hrnec se na mně dívá,

bůh ví co za krásu v sobě tam skrývá.

Pozvednu pokličku, zakřičím jéjé,

hovězí guláš se na mně směje,

jsem štěstím bez sebe,rychle ho ohřejí,

a touhle nádherou knedlíky zalejí.

Pak každým soustem zmítam se radosti,

talíř je prázdný - tá krása sytosti.

Nalézám pivko v lednici náhodou,

obídek zapijím studenou lahodou.

cítím se plný, únavu netajím